kupectví

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈkʊpɛt͡stviː]

dělení

• ku-pec-tví

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	kupectví	kupectví
genitiv	kupectví	kupectví
dativ	kupectví	kupectvím
akuzativ	kupectví	kupectví
vokativ	kupectví	kupectví
lokál	kupectví	kupectvích
instrumentál	kupectvím	kupectvími

význam

1. zaměstnání kupce
2. kupecký krám, provozovna
3. (zastarale) obchodování, podnikání
4. (zastarale) zboží

překlady

1. —
2. —
3. —
4. • latina: merx ž
   • maďarština: áru
   • němčina: Ware

synonyma

1. —
2. —
3. —
4. tovar

související

• kupec
• knihkupectví
• svatokupectví