kuyumcu

turečtina

výslovnost

• IPA: [kujum'd͡ʒu]

podstatné jméno

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	kuyumcu	kuyumcular
akuzativ	kuyumcuyu	kuyumcuları
dativ	kuyumcuya	kuyumculara
lokál	kuyumcuda	kuyumcularda
ablativ	kuyumcudan	kuyumculardan
genitiv	kuyumcunun	kuyumcuların

význam

1. klenotník, klenotnice

přísloví, rčení a pořekadla

• düğünü kuyumcu boklar

související

• kuyumculuk (šperkařství, klenotnictví)
• kuyum (šperk, klenot)
• okuma (čtení)