lékořicový

čeština

výslovnost

• IPA: [lɛːkɔr̝ɪt͡sɔviː]

dělení

• lé-ko-ři-co-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	lékořicový	lékořicový	lékořicová	lékořicové	lékořicoví	lékořicové	lékořicové	lékořicová
genitiv	lékořicového	lékořicového	lékořicové	lékořicového	lékořicových	lékořicových	lékořicových	lékořicových
dativ	lékořicovému	lékořicovému	lékořicové	lékořicovému	lékořicovým	lékořicovým	lékořicovým	lékořicovým
akuzativ	lékořicového	lékořicový	lékořicovou	lékořicové	lékořicové	lékořicové	lékořicové	lékořicová
vokativ	lékořicový	lékořicový	lékořicová	lékořicové	lékořicoví	lékořicové	lékořicové	lékořicová
lokál	lékořicovém	lékořicovém	lékořicové	lékořicovém	lékořicových	lékořicových	lékořicových	lékořicových
instrumentál	lékořicovým	lékořicovým	lékořicovou	lékořicovým	lékořicovými	lékořicovými	lékořicovými	lékořicovými

význam

1. vztahující se k lékořici