Možná hledáte Ladino.

čeština editovat

výslovnost editovat

  • IPA: [ˈladɪːnɔ]

dělení editovat

  • la-di-no

etymologie editovat

Pravděpodobně z nářeční podoby španělského latinolatinský, západoevropský, křesťanský, které z latinského Latinus.

podstatné jméno editovat

  • rod střední

skloňování (1) editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ladino
genitiv ladina
dativ ladinu
akuzativ ladino
vokativ ladino
lokál ladinu
instrumentál ladinem

skloňování (2) editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ ladino ladino
genitiv ladino ladino
dativ ladino ladino
akuzativ ladino ladino
vokativ ladino ladino
lokál ladino ladino
instrumentál ladino ladino

význam editovat

  1. románský jazyk sefardských Židů
    • Významným počinem v dějinách diasporní sefardské literatury bylo v letech 1547 a 1553 vydání tzv. ferrarského překladu Bible, který převáděl Tanach do specifického jazyka odvozeného od španělštiny, který se v moderní odborné literatuře obvykle nazývá ladino.[1]
    • Kapela Kon Sira… se na svém prvním albu právě na sefardské písně, zpívané v jazyce ladino, zaměřuje.[2]
    • program: tradiční židovské písně v ladinu, hebrejštině a jidiš, sefardské a jemenské melodie, afroamerické spirituály, world music[3]
    • Sefardi si uchovali jazyk vycházející ze staré španělštiny – ladino[4]
    • Po dobytí Bosny a Hercegoviny Turky (1463, 1481) se rozvíjelo souběžně několik literatur: katolická chorvatská, psaná lidovým jazykem a zprvu cyrilicí, pak latinkou, příp. latinsky; (…) muslimská v národním jazyce a arabským písmem (tzv. ajamiado-literatura), ale i v turečtině, arabštině a perštině; od poloviny 16.stol. i židovská sefardská psaná tzv. ladinem (variantou španělštiny).[5]
    • Například jazykem sefardských Židů ladino dnes prý na světě aktivně mluví několik tisíc lidí.[6]
    • například slovo paz (mír, klid) je v ladinu používáno ve stejné významové šíři a ve stejných větných konstrukcích jako v hebrejštině slovo šalom[7]
    • Sefardští, tedy španělští Židé si do svých nových domovů přinesli nejen bohatou hebrejsky psanou literaturu, ale též svou hovorovou středověkou španělštinu, z níž se časem vyvinul jazyk zvaný ladino.[8]

překlady editovat

  1. jazyk Sefardů

externí odkazy editovat

  •   Článek Ladino ve Wikipedii

poznámky editovat

  1. VINŠ, Petr Jan: Ladino a judeo-španělština. Smrt a znovuzrození diasporního jazyka. Maskil 5770/4, str. 11
  2. TESAŘ, Milan: Sefardské písně skupiny Kon Sira…
  3. Do Prahy se chystá nejznámější izraelský sbor, OperaPlus.cz, 6. října 2014
  4. KOKAISL, Petr. Geografie náboženství. Praha : Nostalgie, 2009. 264 s. ISBN 978-80-213-1935-6. S. 41.
  5. Eliška Chrobáková, Tomáš Zahradníček a kolektiv autorů: Malá ilustrovaná encyklopedie A-Ž, 1999, elektronická verze 2013, ISBN 978-80-903606-6-2
  6. MORAVČÍK, Jiří: Usmíření na svaté misi
  7. Časopis pro moderní filologii, Svazek 86,Vydání 1
  8. MAYER, Daniel: Sefardští Židé