lampasák
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ˈlampasaːk]
etymologie editovat
Pochází od slova lampas přidáním přípony -ák.
dělení editovat
- lam-pa-sák
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | lampasák | lampasáci |
| genitiv | lampasáka | lampasáků |
| dativ | lampasáku / lampasákovi | lampasákům |
| akuzativ | lampasáka | lampasáky |
| vokativ | lampasáku | lampasáci |
| lokál | lampasáku / lampasákovi | lampasácích |
| instrumentál | lampasákem | lampasáky |
význam editovat
- (hanlivě, vojenský slang) důstojník
- Když podplukovník dočetl, rozpačitě a omluvně rozhodil rukama, jako že on nic... Zbyňda se hned zeptal, zda se může pan podplukovník za něho přimluvit. „A co byste si přál?“ zeptal se lampasák. „Moc rád bych příště sloužil u kuchyně, jestli je to jen trochu možné, já totiž hodně a rád jím.“[1]
- Přivolal mne vrchní z baru. Do výtahu mi naložil dva generály. Oba byli na mol. (...) Na zemi v prachu se válející lampasáci se přiblble smáli a marně se snažili vstát.[2]
související editovat
poznámky editovat
- NEKVAPIL, Jiří. K dnešnímu stavu vojenského slangu. Naše řeč, 1979, roč. 62, čís. 3. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
- ↑ VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 8.
- ↑ VANĚČEK, František. Deník chartisty aneb Stalo se v kraji zvykem. 1. vyd. Praha : Primus, 1990. 133 s. ISBN 80-900078-0-5. S. 24.