čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [lastʊrɔviː]

dělení

editovat
  • la-s-tu-ro-vý

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ lasturový lasturový lasturová lasturové lasturoví lasturové lasturové lasturová
genitiv lasturového lasturového lasturové lasturového lasturových lasturových lasturových lasturových
dativ lasturovému lasturovému lasturové lasturovému lasturovým lasturovým lasturovým lasturovým
akuzativ lasturového lasturový lasturovou lasturové lasturové lasturové lasturové lasturová
vokativ lasturový lasturový lasturová lasturové lasturoví lasturové lasturové lasturová
lokál lasturovém lasturovém lasturové lasturovém lasturových lasturových lasturových lasturových
instrumentál lasturovým lasturovým lasturovou lasturovým lasturovými lasturovými lasturovými lasturovými

význam

editovat
  1. vztahující se k lastuře
    • Severní čásť řetězů jurských skládá se z útvaru triasového, v němž se vyskytuje velmi pěkný vápenec lasturový, z kterého dobývá se sůl v solivárnách ryburské, kaiseraugstské a rheinfeldské, ročně úhrnem asi 160.000 q soli kuchyňské.[1]

poznámky

editovat
  1. Aargau. In Ottův slovník naučný. Praha : J. Otto, 1888. s:Ottův slovník naučný/Aargau Díl 1, s. 6.