čeština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [ˈlɛʒiː]

dělení

editovat
  • le-ží

sloveso

editovat
  • nedokonavé
  • intranzitivní

význam

editovat
  1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa ležet
    • Na poli, roli oráč oře, na poli, roli na úhoře. Oráči, zorej nám to pole, velký tam poklad leží dole. Vzácný a dávno nevídaný, už po staletí zakopaný.[1]
    • Řekni, zda tyto světové city nebyly světu podobnější než tyhle světové názory? Neboť svět, skutečný svět, zajímavý a neznámý svět leží na cestě interesu a nikoliv názoru; leží ve směru intenzity, a nikoliv soubornosti.[2]
    • Zde leží Jiří Wolker, básník, jenž miloval svět a pro spravedlnost jeho šel se bít[3]
    • Sotva že to pochopili! Přišly báby, přišli kněží, poradily, pokropili. Druhou noc na marách leží; při ní prodlít na modlení, obětovat spaní, snění, ženich sám si nyní zvolil, jenž s ní od dětství už žil.[4]
  2. třetí osoba množného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa ležet
    • Po Sasku se na vzedmuté Labe připravují další spolkové země, které leží dále po řece.[5]

překlady

editovat
  1. 3.sg.préz. od ležeti

poznámky

editovat
  1. Josef Václav Sládek: Skřivánčí písně/Oráč
  2. Karel Čapek: Kritika slov/XXIX. Světový
  3. Jiří Wolker: Epitaf
  4. Jan Neruda: Mrtvá nevěsta
  5. JANOUŠEK, Petr. Vltavská kaskáda jistí i Drážďany, říká německý expert na povodně. iDNES.cz [online]. 2013-06-08 [cit. 2017-06-05]. Dostupné online.