lintu
finština editovat
dělení editovat
- lin-tu
podstatné jméno editovat
skloňování editovat
| skloňování podle vzoru valo | ||
|---|---|---|
| Substantivum | singulár | plurál |
| nominativ | lintu | linnut |
| genitiv | linnun | lintujen |
| akuzativ | linnun lintu |
linnut |
| partitiv | lintua | lintuja |
| essiv | lintuna | lintuina |
| translativ | linnuksi | linnuiksi |
| inessiv | linnussa | linnuissa |
| elativ | linnusta | linnuista |
| illativ | lintuun | lintuihin |
| adessiv | linnulla | linnuilla |
| ablativ | linnulta | linnuilta |
| allativ | linnulle | linnuille |
| abessiv | linnutta | linnuitta |
| komitativ | — | lintuine |
| instruktiv | — | linnuin |
význam editovat
karelština editovat
podstatné jméno editovat
význam editovat
votština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [lintu]
dělení editovat
- lin-tu
podstatné jméno editovat
význam editovat
poznámky editovat
- ↑ TSVETKOV, Dmitri. Vadja keele grammatika. Tallinn : Eesti Keele Sihtasutus, 2008. ISBN 978-9985-79-216-2. S. 148. (estonsky, rusky)