ljuga

švédština

výslovnost

• IPA: [²jʉːga]
•  ljuga^{? • info}

sloveso

časování

(i)	aktivum	pasivum
infinitiv	ljuga	ljugas
přítomnost	ljuger	ljugs, ljuges
préteritum	ljög	ljögs
supinum	ljugit	ljugits
rozkazovací zp.	ljug	ljugs

příčestí

Číslo	singulár		plurál/ urč. tvar
Rod	společný	střední
přítomné	ljugande
trpné	ljugen	ljuget	ljugna

význam

1. lhát
   • ljuga för någon – lhát někomu
   • ljuga sig fri – vylhat se