loupíce

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈlɔʊpiːt͡sɛ]

dělení

• lou-pí-ce

sloveso

• nedokonavé

význam

1. přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa loupit
   • Karthaginci po odchodu Pyrrhově v útočných snahách svých na Sicilii pokračovali netušíce, že tím způsobují boj s Římany. Podnět dali Mamertinové, loupíce po všem ostrově.

související

• loupě
• loupíc