loupil

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯pɪl]

dělení

• lou-pil

sloveso

• nedokonavé

význam

1. příčestí činné jednotného čísla mužského rodu slovesa loupit
   • Jakékoli výchovné prostředky se zatím míjejí účinkem u patnáctiletého hocha, který kradl a loupil dříve, než dostal občanku.