loutkařit

čeština

výslovnost

• IPA: [lɔʊ̯tkar̝ɪt]

dělení

• lout-ka-řit

sloveso

• nedokonavé
• intranzitivní

varianty

• (zastarale) loutkařiti

časování

Oznamovací způsob

osoba	číslo jednotné			číslo množné
	1.	2.	3.	1.	2.	3.
přítomný čas	loutkařím	loutkaříš	loutkaří	loutkaříme	loutkaříte	loutkaří

Rozkazovací způsob

osoba	číslo jednotné	číslo množné
	2.	1.	2.
	loutkař	loutkařme	loutkařte

Příčestí

rod	číslo jednotné			číslo množné
	mužský životný i neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný a ženský	střední
činné	loutkařil	loutkařila	loutkařilo	loutkařili	loutkařily	loutkařila

Přechodníky

rod	číslo jednotné		číslo množné
	mužský	ženský střední	mužský ženský střední
přítomný	loutkaře	loutkaříc	loutkaříce

význam

1. (hovorově) hrát loutkové divadlo

související

• loutka
• loutkář
• loutkaření