majoránkový

čeština

výslovnost

• IPA: [majɔraːŋkɔviː]

dělení

• ma-jo-rán-ko-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	majoránkový	majoránkový	majoránková	majoránkové	majoránkoví	majoránkové	majoránkové	majoránková
genitiv	majoránkového	majoránkového	majoránkové	majoránkového	majoránkových	majoránkových	majoránkových	majoránkových
dativ	majoránkovému	majoránkovému	majoránkové	majoránkovému	majoránkovým	majoránkovým	majoránkovým	majoránkovým
akuzativ	majoránkového	majoránkový	majoránkovou	majoránkové	majoránkové	majoránkové	majoránkové	majoránková
vokativ	majoránkový	majoránkový	majoránková	majoránkové	majoránkoví	majoránkové	majoránkové	majoránková
lokál	majoránkovém	majoránkovém	majoránkové	majoránkovém	majoránkových	majoránkových	majoránkových	majoránkových
instrumentál	majoránkovým	majoránkovým	majoránkovou	majoránkovým	majoránkovými	majoránkovými	majoránkovými	majoránkovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	majoránkový
komparativ	majoránkovější
superlativ	nejmajoránkovější

význam

1. vztahující se k majoránce