Z latinského malus a provensálského landrino, které ze středo- a starohornoněmčiny a vychází snad ze základu *land-. Srovnej především francouzské malandrin — loupežník, pobuda a německé Schlendrian, schlendern, české šlendrián.
| Substantivum
|
singulár
|
plurál
|
| nominativ
|
malandrino
|
malandrini
|
- darebák, lotr, ničema, lump, mizera
- (o dítěti) (žertovně) uličník, rošťák
- canaglia, furfante
- birbante, ragazzo scaltro
| rod
|
singulár
|
plurál
|
| mužský
|
malandrino
|
malandrini
|
| ženský
|
malandrina
|
malandrine
|
- nepoctivý, lotrovský, bezectný, nečestný, zákeřný, ničemný
- rošťácký, darebný, zlomyslný, uličnický, nezbedný
- disonesto
- birichino, monello, malizioso, malvagio
- onesto
- buono, gentile, bravo
