mandibulární

čeština

výslovnost

• IPA: [mandɪbʊlaːrɲiː]

dělení

• man-di-bu-lár-ní

přídavné jméno

• měkké

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární
genitiv	mandibulárního	mandibulárního	mandibulární	mandibulárního	mandibulárních	mandibulárních	mandibulárních	mandibulárních
dativ	mandibulárnímu	mandibulárnímu	mandibulární	mandibulárnímu	mandibulárním	mandibulárním	mandibulárním	mandibulárním
akuzativ	mandibulárního	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární
vokativ	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární	mandibulární
lokál	mandibulárním	mandibulárním	mandibulární	mandibulárním	mandibulárních	mandibulárních	mandibulárních	mandibulárních
instrumentál	mandibulárním	mandibulárním	mandibulární	mandibulárním	mandibulárními	mandibulárními	mandibulárními	mandibulárními

význam

1. vztahující se k dolní čelisti
   • Z mozku vychází nerv pro přední tykadla. Jícnové commissury dávají vznik nervům pro druhá tykadla. Na basi horního pysku nasedá na mozek ganglion retrooesophageální, z něhož vzniká nerv pro horní pysk; pak následuje ganglion mandibulární s commissurou,...

překlady

1. vztahující se k dolní čelisti

   • angličtina: mandibular