mansionář
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [mansɪɔnaːr̝̊]
etymologie editovat
Z latinského slova mansio = byt, příbytek
dělení editovat
- man-sio-nář
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
pád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | mansionář | mansionáři |
genitiv | mansionáře | mansionářů |
dativ | mansionáři / mansionářovi | mansionářům |
akuzativ | mansionáře | mansionáře |
vokativ | mansionáři | mansionáři |
lokál | mansionáři / mansionářovi | mansionářích |
instrumentál | mansionářem | mansionáři |
význam editovat
- člen středověkého sboru křesťanských kněží při kapitule katedrály, povinně zde bydlící.
- Mikuláš Sleglin byl roku 1370 mansionář chóru Panny Marie kostela pražského (Archiv český XXVIII, s. 300, č. 1)
překlady editovat
- člen sboru křesťanských kněží
- angličtina: mansionarius
- francouzština: mansionnaire m
- italština: mansionario m
- latina: mansionarius m
- němčina: Mansionär m
- slovenština: mansionár m
- španělština: mansionero m
související editovat
externí odkazy editovat
- Článek Sbor mansionářů ve Wikipedii
- L.F. Stelten, “Dictionary of Ecclesiastical Latin”, Peabody Massachusets 1995