mežský
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [mɛʃskiː]
dělení
editovat- mež-ský
přídavné jméno
editovat- tvrdé
skloňování
editovatčíslo | jednotné | množné | ||||||
---|---|---|---|---|---|---|---|---|
pád \ rod | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední | mužský životný |
mužský neživotný |
ženský | střední |
nominativ | mežský | mežský | mežská | mežské | mežští | mežské | mežské | mežská |
genitiv | mežského | mežského | mežské | mežského | mežských | mežských | mežských | mežských |
dativ | mežskému | mežskému | mežské | mežskému | mežským | mežským | mežským | mežským |
akuzativ | mežského | mežský | mežskou | mežské | mežské | mežské | mežské | mežská |
vokativ | mežský | mežský | mežská | mežské | mežští | mežské | mežské | mežská |
lokál | mežském | mežském | mežské | mežském | mežských | mežských | mežských | mežských |
instrumentál | mežským | mežským | mežskou | mežským | mežskými | mežskými | mežskými | mežskými |
význam
editovat- související se Mží
- Od řeky Mže nazvána župa Mežská, ponejprv od Kosmy k r. 1131 připomínaná, která později nazývána župou Stříbrskou.[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ MALÝ, Jakub. Vlastenský slovník historický. Praha : Rohlíček & Sievers, 1877. Heslo „Mže“, s. 538.