menora
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈmɛnɔra]
dělení
editovat- me-no-ra
varianty
editovatpodstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | menora | menory |
genitiv | menory | menor |
dativ | menoře | menorám |
akuzativ | menoru | menory |
vokativ | menoro | menory |
lokál | menoře | menorách |
instrumentál | menorou | menorami |
význam
editovatpřeklady
editovatpolština
editovatpodstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatSubstantivum | singulár | plurál |
---|---|---|
nominativ | menora | menory |
genitiv | menory | menor |
dativ | menorze | menorom |
akuzativ | menorę | menory |
instrumentál | menorą | menorami |
lokál | menorze | menorach |
vokativ | menoro | menory |
význam
editovatpoznámky
editovat- NEWMAN, Ja'akov; SIVAN, Gavri'el. Judaismus od A do Z. Praha : Sefer, 1992. ISBN 80-900895-3-4. Heslo „menora“, s. 112.
- PAVLINCOVÁ, Helena, a kol. Slovník: Judaismus, křesťanství, islám. In Praha : Mladá fronta, 1994. Autorem hesla je Milan Lyčka. ISBN 80-204-0440-6. Heslo menora, s. 70.
externí odkazy
editovat- Článek Menora ve Wikipedii