mindž

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪndʒ]

dělení

• mindž

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. genitiv množného čísla substantiva mindža

romština

výslovnost

• IPA: [mɪndʒ]

dělení

• mindž

varianta zápisu

• minʒ

etymologie

Pravděpodobně vychází ze sanskrtského मध्य ― střed, prostředek, střední část těla, srovnej např. pandžábské ਮੰਝ. Podle jiné hypotézy převzetím staroarménského մէջ — slabiny, břicho, vnitřek, střed. V obou těchto případech je původem předpokládané praindoevropské *médʰyos ― „středni, střed“, srovnej tedy, o trošku vzdáleněji, i např. latinské medius, starořecké μέσος či německé Mitte. Ještě podle jiné hypotézy vychází z (nedoloženého) indoárijského kořene *Hmáyźʰas, který z předpokládaného praindoevropského *h₃meyǵʰ-, obou označujících močení. Takto pak příbuzné např. se sanskrtským मेह — moč či latinským slovesem mingĕre — močit. Tedy orgán či část těla, kterou se močí.

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mindž	mindža
vokativ	mindžije	mindžale
akuzativ	mindž	mindža
dativ	mindžake	mindženge
lokativ	mindžate	mindžende
instrumentál	mindžaha	mindženca
ablativ	mindžatar	mindžendar
genitiv	mindžakero mindžakeri mindžakere	mindžengero mindžengeri mindžengere

význam

1. ženské přirození

externí odkazy

• Google Books. Vyhledávání výrazu "mindž" pro češtinu.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo mindž (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.