romština editovat

výslovnost editovat

dělení editovat

  • mindž

etymologie editovat

Pravděpodobně vychází z (nedoloženého) indoárijského kořene *Hmáyźʰas, který z předpokládaného praindoevropského *h₃meyǵʰ-, obou označujících močení. Takto pak příbuzné např. se sanskrtským मेहmoč či latinským slovesem mingĕremočit. Tedy orgán či část těla, kterou se močí.

podstatné jméno editovat

  • rod ženský

skloňování editovat

Substantivum singulár plurál
nominativ mindž mindža
vokativ mindžije mindžale
akuzativ mindž mindža
dativ mindžake mindženge
lokativ mindžate mindžende
instrumentál mindžaha mindženca
ablativ mindžatar mindžendar
genitiv mindžakero
mindžakeri
mindžakere
mindžengero
mindžengeri
mindžengere

význam editovat

  1. ženské přirození