- třetí osoba singuláru přítomného času oznamovacího způsobu slovesa minout
- Mine den, mine druhý, mine i třetí a králevic nikde a nikde.[1]
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
mine
|
mines
|
- důl
- mina
kategorie
|
tvar
|
infinitiv
|
mine
|
3. osoba
|
mines
|
préteritum
|
mined
|
perfektum
|
mined
|
vid průběhový
|
mining
|
- těžit, dobývat
- přivlastňovací
- samostatné
- můj, moje, mé
- This is not my book. That book over there is mine. – Tohle není má kniha. Tamhleta je moje.
pád \ číslo
|
singulár
|
plurál
|
nominativ
|
mine
|
mines
|
- důl
- Lui, il travaillait à la mine en Potosí. – On pracoval v dolech v Potosí.
- mina
- tuha (v tužce)
- vzhled, vzezření
- mine de rien – jakoby nic
- Elle faisait triste mine. – Vypadala smutně.
- Ils ont la mine d’être très satisfait. – Působili velmi spokojeně.
- první osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa miner
- třetí osoba oznamovacího způsobu jednotného čísla slovesa miner
- první osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa miner
- třetí osoba spojovacího způsobu jednotného čísla slovesa miner
- druhá osoba rozkazovacího způsobu jednotného čísla slovesa miner
- Rozcestník Mine ve Wikipedii