ministrův

čeština

výslovnost

• IPA: [mɪnɪstruːf]

dělení

• mi-ni-s-t-rův

etymologie

Odvozeno od podstatného jména ministr příponou -ův.

přídavné jméno

• přivlastňovací

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	ministrův	ministrův	ministrova	ministrovo	ministrovi	ministrovy	ministrovy	ministrova
genitiv	ministrova	ministrova	ministrovy	ministrova	ministrových	ministrových	ministrových	ministrových
dativ	ministrovu	ministrovu	ministrově	ministrovu	ministrovým	ministrovým	ministrovým	ministrovým
akuzativ	ministrova	ministrův	ministrovu	ministrovo	ministrovy	ministrovy	ministrovy	ministrova
vokativ	ministrův	ministrův	ministrova	ministrovo	ministrovi	ministrovy	ministrovy	ministrova
lokál	ministrově / ministrovu	ministrově / ministrovu	ministrově	ministrově / ministrovu	ministrových	ministrových	ministrových	ministrových
instrumentál	ministrovým	ministrovým	ministrovou	ministrovým	ministrovými	ministrovými	ministrovými	ministrovými

význam

1. patřící ministrovi
   • Kubánské bankovky vydávány za úřadování Guevary na postu ministra průmyslu nesly jako ministrův podpis pouze „Che“.