mluvozpyt

čeština

výslovnost

• IPA: [mlʊvɔspɪt]

dělení

• mlu-vo-zpyt

podstatné jméno

• rod mužský neživotný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	mluvozpyt	mluvozpyty
genitiv	mluvozpytu	mluvozpytů
dativ	mluvozpytu	mluvozpytům
akuzativ	mluvozpyt	mluvozpyty
vokativ	mluvozpyte	mluvozpyty
lokál	mluvozpytu / mluvozpytě	mluvozpytech
instrumentál	mluvozpytem	mluvozpyty

význam

1. (archaicky) jazykověda
   • Mohl snad ujíti Hanka domácím, řevnivým nepřátelům svým, kdyby byl přijal knihovnictví aneb professuru, kteréž se mu nabízely, když ruská akademie velkou slovanskou biblioteku byla zařídila a ruská vláda byla svolila, aby stolice pro slovanský mluvozpyt povstala.