mocz

polština

výslovnost

• IPA: [mɔt͡ʃ],  mocz^{? • info}

dělení

• mocz

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	mocz	mocze
genitiv	moczu	moczy / (zřídka) moczów
dativ	moczowi	moczom
akuzativ	mocz	mocze
instrumentál	moczem	moczami
lokál	moczu	moczach
vokativ	moczu	mocze

• množné číslo se obvykle neužívá

význam

1. moč

související

• moczowy
• mocznica
• mocznik
• moczyć
• moczenie