moja
polština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [mɔja]
dělení
editovat- mo-ja
zájmeno
editovat- přivlastňovací
skloňování
editovat| Substantivum | singulár | plurál |
|---|---|---|
| nominativ | moja | moje |
| genitiv | mojej | moich |
| dativ | mojej | moim |
| akuzativ | moją | moje |
| instrumentál | moją | moimi |
| lokál | mojej | moich |
| vokativ | moja | moje |
význam
editovat- moje; tvar pro ženský rod zájmena mój
- Moja siostra chodzi do przedszkola. – Moje sestra chodí do školky.
související
editovatslovenština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈmɔja]
dělení
editovat- mo-ja
zájmeno
editovat- přivlastňovací
význam
editovat- nominativ singuláru ženského rodu zájmena môj
- Moja stará mama nie je doma. – Moje babička není doma.