monoftongizace

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔnɔftɔŋgɪzat͡sɛ]

dělení

• mo-no-fton-gi-za-ce

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	monoftongizace	monoftongizace
genitiv	monoftongizace	monoftongizací
dativ	monoftongizaci	monoftongizacím
akuzativ	monoftongizaci	monoftongizace
vokativ	monoftongizace	monoftongizace
lokál	monoftongizaci	monoftongizacích
instrumentál	monoftongizací	monoftongizacemi

význam

1. (v jazykovědě) fonetický proces, ve kterém dochází ke změně diftongu v monoftong

překlady

1. proces změny diftongu v monoftong

   • angličtina: monophthongization
   • polština: monoftongizacja ž

související

• monoftongizovat