moudí

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈmɔʊ̯ɟiː]

dělení

• mou-dí

etymologie

Z praslovanského *mǫdo. Staročesky múdie, hornolužicky mud, rusky nářečně мудо, srbochorvatsky mudo, církevněslovansky мѫдо.

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	moudí	moudí
genitiv	moudí	moudí
dativ	moudí	moudím
akuzativ	moudí	moudí
vokativ	moudí	moudí
lokál	moudí	moudích
instrumentál	moudím	moudími

význam

1. (zastarale) šourek s varlaty

překlady

1. • francouzština: couille ž
   • němčina: Hoden

související

• moudivláček