moukařka

čeština

výslovnost

• IPA: [mɔʊ̯kar̝̊ka]

dělení

• mou-kař-ka

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	moukařka	moukařky
genitiv	moukařky	moukařek
dativ	moukařce	moukařkám
akuzativ	moukařku	moukařky
vokativ	moukařko	moukařky
lokál	moukařce	moukařkách
instrumentál	moukařkou	moukařkami

význam

1. (zastarale) žena živící se obchodováním s moukou

překlady

1. žena

   • němčina: Mehlhändlerin ž

související

• moukař