slovinština

editovat

výslovnost

editovat
  • IPA: [nasprɔtnik]

podstatné jméno

editovat
  • rod mužský

skloňování

editovat
Substantivum singulár duál plurál
nominativ nasprotnik nasprotnika nasprotniki
genitiv nasprotnika nasprotnikov nasprotnikov
dativ nasprotniku nasprotnikoma nasprotnikom
akuzativ nasprotnik nasprotnika nasprotnike
lokativ nasprotniku nasprotnikih nasprotnikih
instrumentál nasprotnikom nasprotnikoma nasprotniki

význam

editovat
  1. soupeř, protivník
    • Med topotanjem konjskih kopit se viteza bližata drug drugemu z uperjeno sulico, in «tresk!» zmagovalec zbije nasprotnika na tla in množica gromko vzklikla. – Za dusání koňských kopyt se oba rytíři k sobě navzájem blíží s napřaženým končířem, a «prásk!» vítěz sráží protivníka na zem a dav nahlas vykřikne.[1]

související

editovat

poznámky

editovat
  1. Majda OBLAK: Zvoki preteklosti: VITEZI, Lublaň 2011