čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • na-tož

etymologie

editovat

Vyvinulo se v průběhu 19. století ze slova nadto.[1]

příslovce

editovat
  • způsobu
  • nestupňovatelné

význam

editovat
  1. vyjadřuje stupňovací vztah dvou tvrzení či větných členů, přičemž výrok platí silněji pro druhý z nich
    • … je-li vzduch dokonale suchý, nevypěstujete na oknech ani mizernou jehličku, natož květy.[2]

překlady

editovat
  1. stupňovací vztah

synonyma

editovat
  1. natožpak, (knižně, zastarale) neřkuli

poznámky

editovat
  1. BLAŽEK, Jiří. K vyjadřování důsledkového odstínu stupňovacího spojení v češtině a ke vzniku příslovcí natož, natožpak. Naše řeč, 1967, roč. 50, čís. 4, s. 199. Dostupné online. ISSN 0027-8203.
  2. ČAPEK, Karel. Zahradníkův rok. [s.l.] : [s.n.], 1929. Kapitola Zahradníkův leden.