nepodléhajíce
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ˈnɛpɔdlɛːɦajiːt͡sɛ]
dělení
editovat- ne-pod-lé-ha-jí-ce
sloveso
editovatvýznam
editovat- záporný přechodník přítomný množného čísla všech rodů slovesa podléhat
- Ba věru, až jen dvé knížat panovalo v Čechách, jeden druhému nepodléhajíce, a třetí nadto v Moravě (…)[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ PALACKÝ, František. Dějiny národu českého. Svazek I. Praha : Odeon, 1968. Kapitola Nové klesání Čech skrze půtky Přemyslovců, s. 325–343.