- dativ čísla jednotného substantiva nohavice
- ale napadlo mu, že má zde v komoře za truhlou také jedny zděděné škorně, které by se snad Broučkovi hodily. Tento změřil plachým pohledem starožitné boty, jež Domšík z úkrytu vytáhl. Měly náramně dlouhé špičky a byly také dvojí barvy: k červené nohavici zelená a k zelené červená.[1]
- akuzativ čísla jednotného substantiva nohavice
- S rezignací poddal se Vašek osudu. Kolíbaje se na křivých nožkách, táhl kupředu, a „bú-ú-úhú“ bylo celou cestu slyšet vlčí jeho hlas. I Pazderka hučel a vyl, ale slz nevytlačil — nebyl upřímný ani ten jeho řev. Nahý loket svítil mu bronzem, nohavici jednu měl až po kolena utrženu, druhou vyhrnutou — na nohách do přischlé hlíny bylo možno zaset hrách.[2]
- A co bys řekla, zadávil ho? Zadávil. Skočil mu na nohy a roztrhl mu nohavici; a když ten obr Antoušek viděl, že Foxlík má na krku čarovnou psí známku, zaklel tak hrozně, že to až sírou zasmrádlo, a utekl. To máš radost, viď?[3]
- lokál čísla jednotného substantiva nohavice
