čeština

editovat

dělení

editovat
  • no-mo-te-tic-ký

etymologie

editovat

Přes novolatinské nomotheticus ze starořeckého přídavného jména νομοθετικός, („zákonodárný“).

varianty

editovat

přídavné jméno

editovat
  • tvrdé

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ nomotetický nomotetický nomotetická nomotetické nomotetičtí nomotetické nomotetické nomotetická
genitiv nomotetického nomotetického nomotetické nomotetického nomotetických nomotetických nomotetických nomotetických
dativ nomotetickému nomotetickému nomotetické nomotetickému nomotetickým nomotetickým nomotetickým nomotetickým
akuzativ nomotetického nomotetický nomotetickou nomotetické nomotetické nomotetické nomotetické nomotetická
vokativ nomotetický nomotetický nomotetická nomotetické nomotetičtí nomotetické nomotetické nomotetická
lokál nomotetickém nomotetickém nomotetické nomotetickém nomotetických nomotetických nomotetických nomotetických
instrumentál nomotetickým nomotetickým nomotetickou nomotetickým nomotetickými nomotetickými nomotetickými nomotetickými

význam

editovat
  1. (ve filosofii) (o vědě, vědeckém přístupu, výzkumu ap.) hledající obecné zákonitosti

překlady

editovat
  1. hledající obecné zákonitosti

antonyma

editovat
  1. idiografický