očistivše

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔt͡ʃɪscɪfʃɛ]

dělení

• oči-s-tiv-še

sloveso

význam

1. přechodník minulý množného čísla všech rodů slovesa očistit
   • Očistivše se od nářkův, jimiž je němečtí biskupové byli osočili, vymohli [Cyril a Methodius] na papeži Adrianu II. dovolení, že smějí v bohoslužbě užívati jazyka slovanského, i měli se státi prvními biskupy nové církve.

související

• očistiv
• očistivši