oštěpář

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔʃcɛpaːr̝̊]

dělení

• oš-tě-pář

etymologie

Ze substantiva oštěp a přípony -ář.

podstatné jméno

• rod mužský životný

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	oštěpář	oštěpáři
genitiv	oštěpáře	oštěpářů
dativ	oštěpáři / oštěpářovi	oštěpářům
akuzativ	oštěpáře	oštěpáře
vokativ	oštěpáři	oštěpáři
lokál	oštěpáři / oštěpářovi	oštěpářích
instrumentál	oštěpářem	oštěpáři

význam

1. (ve sportu, zřídka) atlet věnující se hodu oštěpem
   • Poměrně nedávno upoutala sportovní veřejnost podoba názvu sportovce pěstujícího hod oštěpem — oštěpář.

překlady

1. • angličtina: javelin thrower
   • němčina: Speerwerfer m
   • ruština: копьеметатель m
   • slovenština: oštepár m

související

• oštěp
• oštěpař
• oštěpařka
• oštěpařský