oštěpář
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔʃcɛpaːr̝̊]
dělení editovat
- oš-tě-pář
etymologie editovat
Ze substantiva oštěp a přípony -ář.
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | oštěpář | oštěpáři |
| genitiv | oštěpáře | oštěpářů |
| dativ | oštěpáři / oštěpářovi | oštěpářům |
| akuzativ | oštěpáře | oštěpáře |
| vokativ | oštěpáři | oštěpáři |
| lokál | oštěpáři / oštěpářovi | oštěpářích |
| instrumentál | oštěpářem | oštěpáři |
význam editovat
- (ve sportu, zřídka) atlet věnující se hodu oštěpem
- Poměrně nedávno upoutala sportovní veřejnost podoba názvu sportovce pěstujícího hod oštěpem — oštěpář.[1]
překlady editovat
- angličtina: javelin thrower
- němčina: Speerwerfer m
- ruština: копьеметатель m
- slovenština: oštepár m
související editovat
poznámky editovat
- ↑ MARTINCOVÁ, Olga; VLKOVÁ, Věra. Oštěpař — oštěpář. Naše řeč, 1991, roč. 74, čís. 1. Dostupné online. ISSN 0027-8203.