objevuje

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈˀɔbjɛvʊɪ̯ɛ]

sloveso

• tranzitivní

význam

1. třetí osoba jednotného čísla přítomného času oznamovacího způsobu slovesa objevovat
   • Na začátku jeho nových poznatků stojí obyčejně hlavní nádraží hlavního města; teprve pak, pomalu a krok za krokem, postupuje k věcem starším a starším, tedy řekněme ke katedrálám, starému umění a amsterodamským židům, až posléze docela na konci své pouti objevuje sám hlas země, jako je bučení černobílé krávy nebo skřípání kol větrného mlýna.
2. přechodník přítomný jednotného čísla mužského rodu slovesa objevovat

související

• objevoval
• objeví
• objevuje se