obligace
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔbl̩ɪgat͡sɛ]
dělení editovat
- ob-li-ga-ce
etymologie editovat
Z latinského obligatio (svázání, spoutání). V Římě až do vydání Poeteliova zákona (lex Poetelia) roku 326 př. Kr. dlužník ručil svou osobou, v případě nesplnění pohledávky propadl do moci věřitele a ten jej spoutaného (ligare - obligare) mohl prodat do otroctví, zavřít do vězení nebo i zabít.[1]
podstatné jméno editovat
- rod ženský
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | obligace | obligace |
| genitiv | obligace | obligací |
| dativ | obligaci | obligacím |
| akuzativ | obligaci | obligace |
| vokativ | obligace | obligace |
| lokál | obligaci | obligacích |
| instrumentál | obligací | obligacemi |
význam editovat
- (v právu) závazek
- (ve finančnictví) dluhopis
- (ve finančnictví) dlužní úpis
překlady editovat
- závazek
- němčina: Obligation ž
- dluhopis
- angličtina: bond
- němčina: Schuldverschreibung ž
- —
synonyma editovat
- závazek
- —
- —
související editovat
slovní spojení editovat
poznámky editovat
- ↑ KINCL, Jaromír; URFUS, Valentin; SKŘEJPEK, Michal. Římské právo. Praha : C. H. Beck, 1995. ISBN 80-7179-031-1. S. 211.
externí odkazy editovat
Rozcestník Obligace ve Wikipedii
