obstrukce

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔpstrʊkt͡sɛ]

podstatné jméno

• rod ženský

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	obstrukce	obstrukce
genitiv	obstrukce	obstrukcí
dativ	obstrukci	obstrukcím
akuzativ	obstrukci	obstrukce
vokativ	obstrukce	obstrukce
lokál	obstrukci	obstrukcích
instrumentál	obstrukcí	obstrukcemi

význam

1. úmyslné maření jednání
2. (v lékařství) překážka, neprůchodnost

související

• obstrukcionismus
• obstrukcionista
• obstruovat

poznámky

• Příruční slovník jazyka českého a kartotéka novočeského lexikálního archivu. Ústav pro jazyk český, 1935-1957. Heslo obstrukce.
• Slovník spisovného jazyka českého. Ústav pro jazyk český, 1960–1971. Heslo obstrukce.
• Internetová jazyková příručka. Ústav pro jazyk český, 2008-. Heslo obstrukce.
• Český národní korpus. Vyhledávání skrze KonText, korpus syn_v12, heslo obstrukce (nutno zadat ručně). Dále report Slovo v kostce.