oefenen

nizozemština

výslovnost

• IPA: [ˈufənə(n)]  oefenen^{? • info}

etymologie

Z středoholandského oeven, které přes staroholandštinu z předpokládaného pragermánského *ōbijaną. Takto příbuzné např. s německým üben, skandinávským øve nebo öva.

sloveso

• slabé
• intranzitivní

časování

kategorie	tvar
infinitiv	oefenen
1. osoba	oefen
3. osoba	oefent
množné číslo	oefenen
préteritum	oefende
prét. množ. č.	oefenden
perfektum	geoefend

význam

1. cvičit, procvičit
   • De man die vrijdagochtend vijf politieagenten heeft doodgeschoten in Dallas, zou zijn moordpartij geoefend hebben in zijn tuin. – Muž, který v Dallasu v pátek odpoledne postřílel pět policistů, prý svoji vražednou akci trénoval ve své zahradě.

synonyma

1. proberen, traineren

související

• oefening
• oefenboek
• beoefenen
• oefenschrift
• oefenplaats
• uitoefenen