okázalý

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔkaːzaliː]

dělení

• oká-za-lý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	okázalý	okázalý	okázalá	okázalé	okázalí	okázalé	okázalé	okázalá
genitiv	okázalého	okázalého	okázalé	okázalého	okázalých	okázalých	okázalých	okázalých
dativ	okázalému	okázalému	okázalé	okázalému	okázalým	okázalým	okázalým	okázalým
akuzativ	okázalého	okázalý	okázalou	okázalé	okázalé	okázalé	okázalé	okázalá
vokativ	okázalý	okázalý	okázalá	okázalé	okázalí	okázalé	okázalé	okázalá
lokál	okázalém	okázalém	okázalé	okázalém	okázalých	okázalých	okázalých	okázalých
instrumentál	okázalým	okázalým	okázalou	okázalým	okázalými	okázalými	okázalými	okázalými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	okázalý
komparativ	okázalější
superlativ	nejokázalější

význam

1. úmyslně nápadný
2. obřadný, honosný

související

• okázale
• okázalost