okamžení

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈɔkamʒɛɲiː]

podstatné jméno

• rod střední

skloňování

pád \ číslo	jednotné	množné
nominativ	okamžení	okamžení
genitiv	okamžení	okamžení
dativ	okamžení	okamžením
akuzativ	okamžení	okamžení
vokativ	okamžení	okamžení
lokál	okamžení	okamženích
instrumentál	okamžením	okamženími

význam

1. (knižně, básnicky) okamžik
   • Poledne v tom okamžení, táta přijde z roboty: a mně hasne u vaření pro tebe, ty zlobo, ty!

synonyma

• mžik