čeština

dělení

editovat
  • o-ko-lek

slovní druh

editovat
  • podstatné jméno

skloňování

editovat
pád \ číslo jednotné množné
nominativ okolek okolky
genitiv okolku okolků
dativ okolku okolkům
akuzativ okolku okolky
vokativ okolku okolky
lokál okolku okolcích
instrumentál okolkem okolky

význam

editovat
  1. Tvarový výstupek na vnitřní straně kola kolejového vozidla, který zabraňuje, aby kolo nesjelo vně kolejnice.[1]

překlady

editovat

poznámky

editovat

Nesprávně se používá výraz Nákolek což neodpovídá českému terminologickému standardu.

  1. BLAHA, Antonín; JELEN, Jiří; KOUBA, František; LEDER Alois; MATĚJOVSKÝ Jaroslav; NÁDVORNÍK, Bohumil; PÁCALT Jiří; RYDLO, Jiří. Průvodce po železnici. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977. 288 stran. Heslo „zarážedlo“, s. 125.