jazyk editovat

čeština

dělení editovat

  • o-ko-lek

slovní druh editovat

  • podstatné jméno

skloňování editovat

pád \ číslo jednotné množné
nominativ okolek okolky
genitiv okolku okolků
dativ okolku okolkům
akuzativ okolku okolky
vokativ okolku okolky
lokál okolku okolcích
instrumentál okolkem okolky

význam editovat

  1. Tvarový výstupek na vnitřní straně kola kolejového vozidla, který zabraňuje, aby kolo nesjelo vně kolejnice.[1]

překlady editovat

poznámky editovat

Nesprávně se používá výraz Nákolek což neodpovídá českému terminologickému standardu.

  1. BLAHA, Antonín; JELEN, Jiří; KOUBA, František; LEDER Alois; MATĚJOVSKÝ Jaroslav; NÁDVORNÍK, Bohumil; PÁCALT Jiří; RYDLO, Jiří. Průvodce po železnici. Praha: Nakladatelství dopravy a spojů, 1977. 288 stran. Heslo „zarážedlo“, s. 125.