oltářník
čeština editovat
výslovnost editovat
- IPA: [ɔltaːr̝ɲiːk]
dělení editovat
- ol-tář-ník
podstatné jméno editovat
- rod mužský životný
skloňování editovat
| pád \ číslo | jednotné | množné |
|---|---|---|
| nominativ | oltářník | oltářníci |
| genitiv | oltářníka | oltářníků |
| dativ | oltářníkovi / oltářníku | oltářníkům |
| akuzativ | oltářníka | oltářníky |
| vokativ | oltářníku | oltářníci |
| lokál | oltářníkovi / oltářníku | oltářnících |
| instrumentál | oltářníkem | oltářníky |
význam editovat
- správce oltáře
- Kostel berounský, bohatě nadaný statkem, měl za Karla IV. kromě faráře dva kazatele, českého i německého, a jednoho oltářníka.[1]
související editovat
poznámky editovat
- ↑ Josef Vávra: Ottův slovník naučný