onomaziologický

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔnɔmazɪɔlɔgɪt͡skiː]

dělení

• ono-ma-zio-lo-gic-ký

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	onomaziologický	onomaziologický	onomaziologická	onomaziologické	onomaziologičtí	onomaziologické	onomaziologické	onomaziologická
genitiv	onomaziologického	onomaziologického	onomaziologické	onomaziologického	onomaziologických	onomaziologických	onomaziologických	onomaziologických
dativ	onomaziologickému	onomaziologickému	onomaziologické	onomaziologickému	onomaziologickým	onomaziologickým	onomaziologickým	onomaziologickým
akuzativ	onomaziologického	onomaziologický	onomaziologickou	onomaziologické	onomaziologické	onomaziologické	onomaziologické	onomaziologická
vokativ	onomaziologický	onomaziologický	onomaziologická	onomaziologické	onomaziologičtí	onomaziologické	onomaziologické	onomaziologická
lokál	onomaziologickém	onomaziologickém	onomaziologické	onomaziologickém	onomaziologických	onomaziologických	onomaziologických	onomaziologických
instrumentál	onomaziologickým	onomaziologickým	onomaziologickou	onomaziologickým	onomaziologickými	onomaziologickými	onomaziologickými	onomaziologickými

význam

1. (v jazykovědě) související se onomaziologií
2. (v jazykovědě) související s pojmenováním, resp. pojmenováváním
   • Sémaziologický postup převažuje při zkoumání otázek spojených s významem slov, onomaziologickým postupem zkoumáme formy a způsoby pojmenování.

související

• onomaziologicky
• onomaziologie
• onomaziolog, onomazioložka