oprátkou

čeština

výslovnost

• IPA: [ʔɔpraːt.kɔʊ̯]

dělení

• oprát-kou

podstatné jméno

• rod ženský

význam

1. instrumentál jednotného čísla substantiva oprátka
   • Protože je to jediný člověk, který stojí mezi mnou a vězením, možná jediný, kdo mě chrání před šibeniční oprátkou.
   • O to větší bylo její překvapení, když se před ní místo vypaseného měšťana objevil šklebící se přízrak s oprátkou na krku a vztahoval po ní drápy