organismus

Možná hledáte Organismus.

češtinaEditovat

výslovnostEditovat

  • IPA: [ɔrganɪzmʊs]

děleníEditovat

  • or-ga-ni-s-mus

etymologieEditovat

Přejato přes německé Organ z pozdně latinského organum s plurálem organa s významem „nástroj, smyslové ústrojí, orgán“, které pochází z řeckého ὄργανον (órganon, „nástroj, nářadí, dílo“) s plurálem ὄργανα (órgana)[1] odvozeného od ἔργον (érgon, „dílo, práce“).[2] R. Večerka ve svém Uvedení do etymologie připouští i možnost přímého přejetí z řečtiny.[3]

variantyEditovat

podstatné jménoEditovat

  • rod mužský neživotný

skloňováníEditovat

Substantivum singulár plurál
nominativ organismus organismy
genitiv organismu organismů
dativ organismu organismům
akuzativ organismus organismy
vokativ organisme organismy
lokál organismu organismech
instrumentál organismem organismy

významEditovat

  1. tělo rostlinného nebo živočišného jedince chápané jako souhrn tělesných orgánů
  2. účelně složený celek, systém uzpůsobený k určité funkci
    • Národní kultura není nijak protisociální, naopak hluboce sociální — poněvadž živoucí organismus národa není myslitelný bez sociálních snah.[4]

synonymaEditovat

  1. jedinec, tvor, tělo, bytost

překladyEditovat

  1. tělo
  2. systém

souvisejícíEditovat

poznámkyEditovat

  1. HOLUB, Josef; LYER, Stanislav; LUTTERER, Ivan. Stručný etymologický slovník jazyka českého. Praha : SPN, 1978. Heslo „orgán“, s. 322.
  2. REJZEK, Jiří. Český etymologický slovník. 1. vyd. Voznice : Leda, 2001. 752 s. ISBN 80-85927-85-3. Heslo „orgán“, s. 431.
  3. VEČERKA, Radoslav, a kol. K pramenům slov : uvedení do etymologie. 1. vyd. Praha : NLN, Nakladatelství Lidové noviny, 2006. 355 s. ISBN 80-7106-858-6. Paragraf 9.2.19, s. 203.
  4. Ferdinand Kahánek: Národu národní kulturu

externí odkazyEditovat

  •   Encyklopedický článek Organismus ve Wikipedii