osudový

čeština

výslovnost

• IPA: [ˈʔɔsʊdɔviː]

dělení

• osu-do-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	osudový	osudový	osudová	osudové	osudoví	osudové	osudové	osudová
genitiv	osudového	osudového	osudové	osudového	osudových	osudových	osudových	osudových
dativ	osudovému	osudovému	osudové	osudovému	osudovým	osudovým	osudovým	osudovým
akuzativ	osudového	osudový	osudovou	osudové	osudové	osudové	osudové	osudová
vokativ	osudový	osudový	osudová	osudové	osudoví	osudové	osudové	osudová
lokál	osudovém	osudovém	osudové	osudovém	osudových	osudových	osudových	osudových
instrumentál	osudovým	osudovým	osudovou	osudovým	osudovými	osudovými	osudovými	osudovými

stupňování

stupeň	tvar
pozitiv	osudový
komparativ	osudovější
superlativ	nejosudovější

význam

1. vztahující se k osudu
2. mající rozhodující význam
   • Byla to pro něj vpravdě osudová žena.

synonyma

1. —
2. fatální, osudný

související

• osudovost
• osudově
• osudný