otýpečka
čeština
editovatvýslovnost
editovat- IPA: [ɔtiːpɛt͡ʃka]
dělení
editovat- otý-peč-ka
podstatné jméno
editovat- rod ženský
skloňování
editovatpád \ číslo | jednotné | množné |
---|---|---|
nominativ | otýpečka | otýpečky |
genitiv | otýpečky | otýpeček |
dativ | otýpečce | otýpečkám |
akuzativ | otýpečku | otýpečky |
vokativ | otýpečko | otýpečky |
lokál | otýpečce | otýpečkách |
instrumentál | otýpečkou | otýpečkami |
význam
editovat- (zdrobněle) otep
- „Nepotřebujš dříví?“ tázal se v gójské řeči. (...) „Přenechám ti otýpečku na dluh. Nespěchám s placením. (...)“[1]
související
editovatpoznámky
editovat- ↑ LANGER, Jiří. Devět bran Chasidů tajemství. 2. vyd. Praha : Československý spisovatel, 1965. S. 255.