čeština

editovat

výslovnost

editovat

dělení

editovat
  • ot-cův

etymologie

editovat

Odvozeno od podstatného jména otec příponou -ův.

přídavné jméno

editovat
  • přivlastňovací

skloňování

editovat
číslo jednotné množné
pád \ rod mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední mužský
životný
mužský
neživotný
ženský střední
nominativ otcův otcův otcova otcovo otcovi otcovy otcovy otcova
genitiv otcova otcova otcovy otcova otcových otcových otcových otcových
dativ otcovu otcovu otcově otcovu otcovým otcovým otcovým otcovým
akuzativ otcova otcův otcovu otcovo otcovy otcovy otcovy otcova
vokativ otcův otcův otcova otcovo otcovi otcovy otcovy otcova
lokál otcově / otcovu otcově / otcovu otcově otcově / otcovu otcových otcových otcových otcových
instrumentál otcovým otcovým otcovou otcovým otcovými otcovými otcovými otcovými

význam

editovat
  1. patřící otci
    • Půjčil jsem si otcovo auto.