otoczak

polština

výslovnost

• IPA: [ɔˈtɔt͡ʃak]
•  otoczak^{? • info}

podstatné jméno

• rod mužský

skloňování

Substantivum	singulár	plurál
nominativ	otoczak	otoczaki
genitiv	otoczaka	otoczaków
dativ	otoczakowi	otoczakom
akuzativ	otoczak	otoczaki
instrumentál	otoczakiem	otoczakami
lokál	otoczaku	otoczakach
vokativ	otoczaku	otoczaki

význam

1. oblázek

související

• otaczać
• otaczanie
• otoczyć
• otoczakowy