otrubový

čeština

výslovnost

• IPA: [ɔtrʊbɔviː]

dělení

• ot-ru-bo-vý

přídavné jméno

• tvrdé

skloňování

číslo	jednotné				množné
pád \ rod	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední	mužský životný	mužský neživotný	ženský	střední
nominativ	otrubový	otrubový	otrubová	otrubové	otruboví	otrubové	otrubové	otrubová
genitiv	otrubového	otrubového	otrubové	otrubového	otrubových	otrubových	otrubových	otrubových
dativ	otrubovému	otrubovému	otrubové	otrubovému	otrubovým	otrubovým	otrubovým	otrubovým
akuzativ	otrubového	otrubový	otrubovou	otrubové	otrubové	otrubové	otrubové	otrubová
vokativ	otrubový	otrubový	otrubová	otrubové	otruboví	otrubové	otrubové	otrubová
lokál	otrubovém	otrubovém	otrubové	otrubovém	otrubových	otrubových	otrubových	otrubových
instrumentál	otrubovým	otrubovým	otrubovou	otrubovým	otrubovými	otrubovými	otrubovými	otrubovými

význam

1. vztahující se k otrubě